Monta konstrukce

Vysoká škola

Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly.

Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání k 31. říjnu 2004 studovalo na českých vysokých školách 298 196 studentů, z toho 274  962 na vysokých školách veřejných, 19 120 na soukromých a 4 114 na státních. V roce 2004 absolvovalo na českých vysokých školách 39 764 studentů.

Historie

Nejstarší evropské univerzity vznikly v Itálii ve 12. století. Univerzita byla společenství učitelů a žáků (lat. universitas magistrorum et scholarium), kteří společně žili a studovali v univerzitních kolejích. Díky výsadám, kterými obdařil univerzity panovník nebo církev, zaujímaly ve středověké společnosti zvláštní postavení. Měly vlastní samosprávu, v jejímž čele stál volený rektor, který měl právo soudit žáky i jejich profesory. Společenský ani národnostní původ tu nehrál roli. Středověké univerzity ovšem podléhaly kontrole církve, kterou zajímal především obsah výuky.

V novověku byly univerzity postátněny. Od osvícenství se na nich přestalo přednášet latinsky. V 19. století byly reformovány do dnešní podoby.

V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav. Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.